Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Začátky lidstva: Od primitivního měření času k atomovým hodinám - 2 část

Po minulém článku, věnovaném historickým aspektům počítání dní, hodin, minut a vteřin, se dnes přesuneme k dalším fascinujícím dimenzím času. Zaměříme se na měsíce a roky, prozkoumáme jejich význam.

Vítejte zpět na mé sérii o čase a jeho fascinujících aspektech! V předchozím blogu jsme se ponořili do světa dnů, hodin, minut a sekund, zkoumali jsme, jak každá z těchto jednotek vytváří náš každodenní rámec a umožňuje nám měřit plynutí času. Dnes se vydáme do dalších rozměrů časového spektra – měsíce a roku.

Měsíc:

Fáze Měsíce se staly dalším důležitým prvkem pro lidské měření času. Tyto střídavé podoby Měsíce byly inspirací pro rozdělení času na měsíce a následně na léta.

Měsíc je přirozený satelit Země a hraje důležitou roli v počítání času v různých kulturách po celém světě.

Měsíc prochází různými fázemi během svého oběhu kolem Země. Tyto fáze zahrnují nov, první čtvrt, úplněk a poslední čtvrt. Měsíční fáze se staly důležitými v různých kalendářních systémech a kulturách. Například islámský kalendář je založen na pozorování měsíčních fází, což určuje začátek měsíců.

 

 

Měsíc má svůj vlastní měsíční oběh kolem Země, což trvá zhruba 29,5 dní. Tento časový úsek se nazývá měsíční měsíc nebo synodický měsíc. Je to důležitý faktor pro určování délky měsíců v kalendářích. Například v tradičním lunárním kalendáři měsíční měsíc určuje dobu od nového měsíce do nového měsíce.

Avšak kromě synodického měsíce je známý i siderický měsíc a je to časový úsek, kterým Měsíc dokončí jeden oběh kolem Země, vrátí se na stejnou pozici na obloze vzhledem k pozadí vzdálených hvězd. Jinými slovy, siderický měsíc je doba, kterou trvá, než se Měsíc vrátí ke stejné hvězdné pozici, jako měl na začátku svého oběhu.

Siderický měsíc a referenční hvězda

Siderický měsíc má průměrnou délku přibližně 27,32 dní. Tato délka je kratší než tzn. synodický měsíc, který určuje dobu mezi dvěma po sobě jdoucími novými Měsíci (když Měsíc není vidět na obloze). Synodický měsíc trvá přibližně 29,53 dní. Důvodem této rozdílné délky je, že během jednoho siderického měsíce Měsíc nejen obíhá kolem Země, ale Země také obíhá kolem Slunce, což způsobuje, že je potřeba více dní, než se Měsíc znovu objeví na stejném místě na obloze vzhledem ke vzdáleným hvězdám.

I když by se mohlo zdát, že by rok měl mít 29,5 dní (délka synodického měsíce) krát 12 (počet měsíců), toto není způsob, jakým se délka roku stanovuje v našem gregoriánském kalendáři.

Ve skutečnosti je délka roku definována jako délka času, kterou Země potřebuje k provedení jednoho oběhu kolem Slunce.

Délka roku ve standardním gregoriánském kalendáři je přibližně 365,25 dní. To vychází z toho, že zhruba každé čtyři roky přidáme jednodenní úpravu (schodek) známou jako přestupný rok, aby byla kompenzována čtvrtina dne, která se při tomto zaokrouhlení zanedbává.

Pokud bychom chtěli vytvořit kalendář, který by byl založen na přesné délce synodického měsíce, tak by rok měl mít 12 měsíců po 29,5 dne, což by dalo roční délku 354 dní a 7,5 hodin. To by ale nebylo v souladu s reálným astronomickým rokem, což by způsobovalo velké odchylky v kalendáři vzhledem k sezónám a slunečním událostem. Proto se při tvorbě kalendáře většinou upřednostňuje vztah k délce roku a sezónám před přesnou délkou měsíce.

Takže pro zjednodušení je třeba dodat, že měsíc oběhne zemi za jeden rok více než 12krát i když se v průběhu historie tato disproporce odstranila různými způsoby.

Většina moderních kalendářů, které používají měsíce s různým počtem dní (30, 31, 28 nebo 29), má svůj původ v historickém vývoji a snaze synchronizovat kalendář s astronomickými událostmi, zejména s oběhem Země kolem Slunce a fázemi Měsíce.

Například Starověcí Egypťané měli velmi složitý kalendářní systém, který kombinoval sluneční a lunární prvky. Jejich kalendář byl klíčovým nástrojem pro správu zemědělství, náboženské obřady a státní organizaci. Některé z hlavních rysů tohoto kalendáře zahrnují:

Rok s 365 dny: Egyptský kalendář měl 12 měsíců po 30 dnech, což dávalo 360 dní. Tento kalendář byl představován jako "vesperský kalendář" a byl používán pro obchodní a civilní účely.

Přidání 5 dní: Egyptský kalendář měl problém s přesností, protože skutečný sluneční rok trvá přibližně 365,25 dní. Pro vyrovnání této odchylky přidali Egypťané pět dní na konci roku. Tyto dny byly považovány za dny mimočasí a byly věnovány bohům.

Měsíční cyklus: Vedle vesperského kalendáře měli Egypťané takové měsíční kalendář, který sledoval cyklus Měsíce. Každý měsíc měl 29 nebo 30 dní, v závislosti na fázi Měsíce.

Rok:

Již ve starověku vznikl koncept roku, trvajícího 365 dní, i když si byli vědomi, že to není úplně přesná hodnota. Jednou za čtyři roky tento kalendář předběhl skutečnost o jeden den. Přesto byl tento starověký pohled na čas prvním krokem na dlouhé cestě, která nakonec přivedla k našim moderním systémům měření času.

Rok je časový úsek, který představuje dobu, kterou Země potřebuje k provedení jednoho oběhu kolem Slunce. Tato doba se nazývá sluneční rok nebo takové tropický rok. Sluneční rok je základní jednotkou pro měření času v gregoriánském kalendáři, který je nejběžněji používaným kalendářem ve světě.

Sluneční rok, je doba, po kterou Země obíhá kolem Slunce a vrací se do stejné pozice vůči sluneční obloze. Trvá přibližně 365,24217 dní. Sluneční rok je důležitý pro náš běžný kalendář, neboť určuje délku jednotlivých ročních období, jako jsou jaro, léto, podzim a zima.

Kromě slunečního roku známe i Siderický rok tedy dobu, po kterou Země obíhá kolem Slunce a vrací se do stejné pozice vůči hvězdné obloze. Tento časový úsek je přibližně 365,25636 dní.

Shrnutí: Siderický rok je doba obíhání Země kolem Slunce vůči hvězdné obloze, zatímco sluneční rok se vztahuje k pozici Země vůči sluneční obloze a je základem pro kalendářní roční období.

Siderický rok a sluneční rok jsou dva různé způsoby měření času, které souvisí s pohybem Země kolem Slunce, ale míří různé aspekty tohoto pohybu. Zde je vysvětlení, proč je siderický rok delší oproti slunečnímu roku:

Časový rozdíl mezi siderickým a slunečním rokem vzniká kvůli přesným pohybům Země. Země je v pohybu a nepohybuje se po své orbitě kolem Slunce konstantní rychlostí. Má eliptickou dráhu, a tak se pohybuje rychleji, když je blíže ke Slunci (perihelium) a pomaleji, když je dále od Slunce (afélium).

Tento variabilní pohyb způsobuje, že Země se vrátí ke stejné pozici vůči fixním hvězdám dříve, než přejde přesně jeden sluneční rok. Proto je siderický rok delší o několik dní oproti slunečnímu roku. Pro účely kalendářního času používáme sluneční rok, protože je bližší k našemu každodennímu pozorování a sezónám

Časový rozdíl mezi siderickým a slunečním rokem vzniká kvůli přesným pohybům Země. Země je v pohybu a nepohybuje se po své orbitě kolem Slunce konstantní rychlostí. Má eliptickou dráhu, a tak se pohybuje rychleji, když je blíže ke Slunci (perihelium) a pomaleji, když je dále od Slunce (afélium).

Tento variabilní pohyb způsobuje, že Země se vrátí ke stejné pozici vůči fixním hvězdám dříve, než přejde přesně jeden sluneční rok. Proto je siderický rok delší o několik dní oproti slunečnímu roku. Pro účely kalendářního času používáme sluneční rok, protože je bližší k našemu každodennímu pozorování a sezónám

Zde je třeba poznamenat, že ve starověkých civilizacích se v případě měsíce bral za základ synodický měsíc tedy od nov po nov, což je logické ovšem v případě roku tomu byla naopak, protože ještě nebylo známo, že země obíhá kolem slunce. Avšak tento časový rozdíl byl minimální.

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučuji se podívat na video, které rozšiřují tuto fascinující oblast o tyto části. Přeji příjemné koukání a příjemné využití času.

 

Autor: Dušan Uhrin | neděle 26.11.2023 8:25 | karma článku: 6,98 | přečteno: 137x
  • Další články autora

Dušan Uhrin

Vánoce v čase: Historie a vývoj svátků.

Prozkoumejte záhadu datumu narození Ježíše Krista a původ vánočních tradic v fascinujícím článku, který nahlíží do historie Vánoc. Od raných křesťanských spisů, politických zvratů, až po spekulace o pohanském kořeni vánoc.

13.12.2023 v 17:55 | Karma: 6,39 | Přečteno: 221x | Diskuse| Videoblogy

Dušan Uhrin

Začátky lidstva: Od primitivního měření času k atomovým hodinám - 1 část

"Od egyptských slunečních hodin k moderním ciferníkům: Cesta historií měření času. Příjemné čtení a zhlédnutí!"

14.11.2023 v 16:00 | Karma: 9,17 | Přečteno: 145x | Diskuse| Videoblogy

Dušan Uhrin

Z kamene do kalkulačky: Historie počítání a matematiky.

Vývoj číselných systémů a jejich klíčová role v matematice a technologii - od primitivních počítacích metod a symbolických zápisů v dávných kulturách k moderním systémům s arabskými číslicemi - představuje zásadní milník.

8.11.2023 v 10:51 | Karma: 11,42 | Přečteno: 199x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu

27. dubna 2024  11:27

Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...

Čínská armáda se vrátila k Tchaj-wanu. Dvanáct letadel přeletělo dělící linii

27. dubna 2024  11:11

Tchaj-wan v sobotu zaznamenal obnovenou aktivitu čínské armády ve své blízkosti. Tchajwanské...

Rusové v noci ničili ukrajinskou infrastrukturu, znovu útočili i na Charkov

27. dubna 2024  8:05,  aktualizováno  10:41

Sledujeme online Rusko v noci na sobotu zaútočilo na energetickou strukturu Ukrajiny. Ve třech oblastech poškodili...

Zemřel Robert Kvaček. Spisovateli a uznávanému historikovi bylo 91 let

27. dubna 2024  10:10,  aktualizováno  10:24

Ve věku 91 let zemřel historik a spisovatel Robert Kvaček. Ten patřil k největším osobnostem...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 4
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 172x
„Historie je svědkem doby, dnem pravdy, životem památky, mistrem života a hlasatelem uplynulých dob.“ Marcus Tullius Cicero římský filozof a státník -106–43 př. n. l.

Seznam rubrik